Jestli se od soukromého podnikání nedá něco očekávat, pak je to to, že se vždy stoprocentně splní to, co se od něj očekává. Každý podnikatel má samozřejmě své vize, ví, co od svého byznysu očekává, ale to, že se to vždy splní, už zaručit nedokáže. Protože to dost dobře ani nejde. Aspoň trochu schopný podnikatel sice dokáže spočítat, kolik investuje a kolik by se mu mělo vrátit, aby mohlo podnikání běžet dál a on se spokojeně uživil, ale už nedokáže stoprocentně ovlivnit, že tolik peněz také dostane a že ho případně nezaskočí nějaké další výdaje, s nimiž dopředu nepočítal.
Inu, zákazníci se nechovají vždy tak, jak to podnikatelé očekávají, podmínky a ceny na trhu se také mohou měnit, leccos se může pokazit a něco se třeba ani nepodaří prodat, a pak je zkrátka peněz málo. Někdy dokonce tak málo, že už ono podnikání začne v podstatě postrádat svůj smysl. Jímž je vydělávání si na živobytí.
A když hrozí, že už se soukromník neuživí a nedokáže ani udržet fungující byznys? Pak se to dá v případě časově omezeného nedostatku vyřešit třeba i půjčkou. Tedy podnikatelskou půjčkou, která slouží k tomu, aby se investovala do podnikání a pomohla dosáhnout pozitivních změn.
Má-li pak být jisté, že podnikatel půjčku dostane, a to za výhodných podmínek, měla by být jeho volbou nebankovní hypotéka, u které je jako u jedné z mála půjček skutečně od počátku jisté, zda ji podnikatel dostane, v jaké výši a s jakými podmínkami. Protože tu vše závisí na záruce v podobě zástavy nemovitosti, a čím je tato zástava hodnotnější, tím víc zájemci půjčí. S tím, že lze nastavit vhodnou délku splácení a výši splátek tak, že si dlužník poradí i s pozdějším splácením.
V tomto ohledu jsou prostě nebankovní hypotéky lepší nabídkou než bankovní půjčky, u kterých se musí doložit kdeco a po prověření žadatele to stejně může skončit odmítnutím žádosti z nějakého třeba i banálního důvodu. Což nebankovní společnost nedělá.