Kdysi byla cigareta cigaretou a na dotaz co kouříš se odpovídalo značkou těch cigaret. Dnes na stejnou otázku lze odpovědět několika způsoby. Například, dnes kouřím e cigaretu s jahodovou příchutí. Nebo, dnes budu kouřit šíšu. Kdo neví a nezná co je to shisha, tak mu podám stručný přehled, aby byl alespoň minimálně v obraze. Takže, je to v podstatě skleněná nádoba, ve které je voda. Do ní ústí “komín” na jehož povrchu hoří speciální tabák. Z nádoby pak vede hadice, a ne jejímž konci je náustek. Z toho se potahuje a tím pádem dým prochází vodou v nádobě a ochlazuje se.
To je celé. Není třeba v tom hledat nějaké složitosti, složité si to děláme jen my lidé. Protože je tam ta voda, říká se také, že jde kouřit vodnice, nebo vodárko. Kolem tohoto druhu kouření se soustřeďují různé skupiny lidí a většinou se spolu scházejí někde, kde si v klidu mohou šíšu zapálit. Ona to totiž není otázka pěti minut, ale i hodiny. Fajnšmekři tvrdí, že i déle. A prý je studený dým lepší než teplý. Nu, to už je na každém člověku, co si vybere. V každém případě, pokud byste to chtěli zkusit potřebujete šíšu jako takovou. Nejprve se podívejte, zda ve vašem okolí není veřejná kuřárna šíši a pokud tomu tak není, musíte si koupit vodnici svoji.
Můžete mít naprosto obyčejnou, to se vejdete hodně pod tisícovku, ale pokud chcete něco speciálního, tak si nachystejte i několik tisíc. A samozřejmě si hned také pořiďte něco, v čem ji budete přenášet. Pokud nechcete domů přinést jen kousky skla, je dobré se prodejce otázat na speciální tašku, která je na přenášení vodnic přímo udělaná. Tam si ji pečlivě uložte a můžete jít domů. Ha! Stop! Nekoupili jste si tabák. Zde však již nelze moc radit. Tady by to mělo být systém pokus omyl. Zkoušejte to, co vám chutná a podle toho pak nakupujte. Takové experimentování může přinést překvapivé výsledky.